Něha i odhodlání


Recenze na album

obal albaRadůza
Miluju vás

Recommended price: $13.59
Our price: $11.55
more info

will be available in english soon... Czech translation follows

Na svém vlastním labelu Radůza records vydala RADŮZA další studiové album, které nazvala MILUJU VÁS, a pokřtila ho na dvou koncertech v Kulturním domě Gong. Větší část koncertu odehrála sama, ale na závěr si pozvala tři hudebníky z těch několika, kteří se s ní na nahrávání alba podíleli, takže její zpěv a hru na akordeon, klavír, kytaru a flétničku doplnil zvuk elektrické kytary, baskytary a bicích. Vedle těchto nástrojů se v nahrávkách alba objevuje ještě trubka, pozoun, tuba a v jedné písni i celá cimbálová muzika Stanislava Gabriela.

Jaké je tedy toto album? Především je sestaveno ze zcela nových písní – jedenáct ze sedmnácti jich bylo napsáno v loňském roce, pět o rok dříve a pouze jedna je z roku 2007. Radůza se při komponování a psaní textů, což u ní probíhá prakticky současně, inspirovala svými zážitky a situacemi, které jí v nedávné minulosti život připravil. Vznikly tak písně něžné, láskyplné, jako je ukolébavka Na Dříň nebo píseň Jako zázrakem spíš s flétnou v úvodu a závěru, oslovující v probdělé noci sudičku. Jsou tu ale i songy plné odhodlání, hrané v řízném rytmu (Du du du – "A i kdybych měla zkapat/ radši trysk mám nežli klus/ musí lejt a ne jen kapat/ nevydrží se mnou slabej kus"; Rixum pix – "Život mě taví ve vysokejch pecích/ a jak ta ocel vyjdu pevně kalená/ ani smrt nesrazí mě k zemi, přeci/ jen k modlitbě dals mi kolena"; Miluju vás – "Ale pokud ve mně/ krve kapka poslední/ živote můj, trvej/ probijem se k poledni"). Patří sem i píseň Chci oplakat to dobře, v níž zaznívá sympatické životní krédo: "Když mě přeci jenom/ cestou něco rozpláče/ chci oplakat to dobře/ a pak už se s tím nevláčet", nebo jen kytarou doprovázená Ale že musím, která s pokorou zpívá o boji s těžkým osudem a v závěru říká: "Čím víc se zdá mi život těžším/ tím víc s osudem se přu/ a tím víc se z maličkostí těším". V některých textech Radůza připomíná také svojí rodinu, ať už to jsou Křídlovky s žesťovou mezihrou nebo ve valčíkovém tempu hraná Až půjdu po úbočí, která končí verši "Když se otočím, v slunci tam jdou/ můj muž, má dcera a syn". Radůza do svých textů ráda zařazuje neobvyklá, málo užívaná slova a tvoří z nich zajímavé rýmy ("Vpily se mé oči do mandorly/ vylétli, nejsou dnes doma orli" – Do mandorly), vypůjčuje si obraty z cizích jazyků (Už břízy zlátnou) nebo využívá atributy z okolí svého nynějšího bydliště ("Ať vítr vezme ji jak prach z kladenskejch hald" – Když zaduly žestě). Obdivuhodná je také vynalézavost, s níž Radůza rýmuje své verše: "Píseň se dere na ret už/ a můj part čeká na retuš/ podej mi pero, černou tuš/ napíšu v B-dur trubkám tuš" – Ještě poseď, starý brachu. Zvláštní kapitolou je píseň Čokoláda, o níž Radůza říká, že ji napsala na jeden zátah, jako by to byl diktát odněkud shora, od Zuzany Navarové. Doprovod zaranžovaný pro kytaru, baskytaru a bicí je zde ozvláštněn zvukem trubky, kterou na ústa imituje perkusista Miloš Dvořáček. Za zmínku stojí ale i některé další aranže, například v písni Ještě poseď, starý brachu to je pozoun doplňující doprovodnou kytaru a baskytaru, nebo sedmičlenná cimbálová muzika doprovázející zpěv o mandorle.

Obal s bookletem obsahujícím všechny texty je obohacen o spoustu rodinných fotografií, kterými nechává Radůza nahlédnout do svého soukromí. Nejhezčí z těch snímků ji zachycuje sedící se synkem a dcerkou na stařičkém dřevěném vozíku, který prý kdysi sloužil k vožení kamení. O výtvarnou podobu alba se postarala Ája Dvořáčková, jeho zvukovou kvalitu zajistil ve studiu AQS Vlastislav Drozen, jehož práci můžeme obdivovat i v divadle Semafor, kde pracuje jako zvukař.

 

Ivan Kott  (Jonáš 27.4.2010)


Back
 

Search

Music Videos

My Indies

Gigs / Tours

none at the moment