písní. „Dodnes jsem vnímaná jako písničkářka“ říká Martina Trchová, „ale věřím, že si tenhle projekt najde cestu k mnohem širšímu publiku, protože se nám podařilo najít pro písně kabát, který je energičtější a hudebně barevnější. A to vše, aniž bychom ubrali písním na křehkosti.“ Leitmotivem alba je pro Martinu Trchovou hledání domova: a to jak domovského místa ve světě, tak uvnitř v sobě samé. „To zvláštní slovo holobyt nevnímám skepticky: je to prázdný prostor, který lze znovu zabydlet a vykročit někam dál. I lidem, kteří dávno někde bydlí, se někdy zachce revidovat, kam vlastně patří,” říká. V posledních letech ji - jakožto výtvarnici - cesty zavedly do Himálaje či Kazachstánu: vozila si odtamtud nápady, které dnes dotvářejí písně o její pražské existenci (Holešovické paničky, Domů do Manin, Balkonové blues, Tělo, Strach). Všechny texty na albu napsala Martina Trchová, hudba vznikla ve spolupráci Martiny a kytaristy Patrika Henela, aranžmá jsou dílem celé kapely. Na albu se objevují tři hosté (Bharata Rajnošek – dechové nástroje, Mário Bihári – akordeon a Radek Kašpar – Fender piano). Poté, co její debut produkoval Zdeněk Vřešťál (ex-Nerez) a druhé album Michal Němec (Jablkoň), vzniká třetí album poprvé v samostatné produkci Trchové a jejího Tria. Natočeno bylo ve studiích Svárov a Harryton studio.

písní. „Dodnes jsem vnímaná jako písničkářka“ říká Martina Trchová, „ale věřím, že si tenhle projekt najde cestu k mnohem širšímu publiku, protože se nám podařilo najít pro písně kabát, který je energičtější a hudebně barevnější. A to vše, aniž bychom ubrali písním na křehkosti.“ Leitmotivem alba je pro Martinu Trchovou hledání domova: a to jak domovského místa ve světě, tak uvnitř v sobě samé. „To zvláštní slovo holobyt nevnímám skepticky: je to prázdný prostor, který lze znovu zabydlet a vykročit někam dál. I lidem, kteří dávno někde bydlí, se někdy zachce revidovat, kam vlastně patří,” říká. V posledních letech ji - jakožto výtvarnici - cesty zavedly do Himálaje či Kazachstánu: vozila si odtamtud nápady, které dnes dotvářejí písně o její pražské existenci (Holešovické paničky, Domů do Manin, Balkonové blues, Tělo, Strach). Všechny texty na albu napsala Martina Trchová, hudba vznikla ve spolupráci Martiny a kytaristy Patrika Henela, aranžmá jsou dílem celé kapely. Na albu se objevují tři hosté (Bharata Rajnošek – dechové nástroje, Mário Bihári – akordeon a Radek Kašpar – Fender piano). Poté, co její debut produkoval Zdeněk Vřešťál (ex-Nerez) a druhé album Michal Němec (Jablkoň), vzniká třetí album poprvé v samostatné produkci Trchové a jejího Tria. Natočeno bylo ve studiích Svárov a Harryton studio.