Anička a letadýlko

písní apod.). Je členkou divadelního sdružení LOUTKY BEZ HRANIC, které po celý rok pořádá představení a výtvarné dílny pro děti ze školek, škol, dětských domovů a uprchlických táborů. V roce 2003, 2006 a 2008 spolupořádala loutkové dílny a představení ve Francii a v Mexiku a Peru. V roce 2003 založila autorské divadlo ANIČKA A LETADÝLKO (www.letadylko.cz), spojující prvky improvizace, kabaretu a loutkového divadla. Uspořádala několik autorských tématických výstav, módních přehlídek,ilustrovala jednu kuchařku a učebnici pro neslyšící. V roce 2007 připravila a namluvila čtyři CD klasických českých pohádek. Je majitelkou, vydavatelkou a jedinou vydávanou autorkou nakladatelství LETADÝLKO. Od r. 2005 je zpěvačkou, saxofonistkou a textařkou v hud. skupině Jablkoň. V sezóně 2009/2010 byla v angažmá divadla Husa na provázku. Teď je zase volná, ale žije v Brně.
Sen o vlastním divadle se Aničce Duchaňové splnil již v šesti letech, když objevila možnosti svých o tři roky mladších sourozenců. První uvedení autorské poloimprovizované hry O víle Janince ve Velkém pokoji mělo slavnostní atmosféru. Rodiče dostali k dispozici programy, platné vstupenky, občerstvení a o přestávce se konal zábavní soutěžní program. O třináct let později se Anička přihlásila na DAMU, obor alternativní a loutkové herectví, a o šestnáct let později založila divadlo Vyrob si své letadýlko později Anička a letadýlko.

První představení Singing with Anicka, lesson I. mělo premiéru ve Studiu Damůza 2.11. 2003, v den Památky zesnulých.Tou dobou končil bezpečný život na DAMU, nikdo nevěděl, co bude, a tak se Anička vydala zpívat do pražských kaváren a barů. Kabaret Singing with Anicka, lesson I. byl vyprávěním o velikém přání, provokací, bojem o to, kdo z koho. Stejně jako příběh jeho hlavní postavy, neúspěšné herečky a zpěvačky, která se ten večer měla naposled utkat se svým štěstím, se svými diváky.

Představení Malá večerní snítka (premiéra v únoru 2005) bylo inspirováno školním seminářem O předmětovém divadle. Malá Anička opatlaná pastou, mýdlem a peříčky přivolávala trubkou od vysavače Malý růžový sen. Někteří diváci byli z tohoto kusu nadšeni. Někteří tolik ne.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se dědek utrhne. Příběh dědka Všudefouse není z Betléma, ale z malé vesničky v podhůří Šumavy. Je inspirovaný postavou otce Duchaně, který každý rok o svátcích melancholicky sedával u okna, říkal, že žádné dárky nepotřebuje, a jednou o Vánocích dokonce zmizel. A také strýcem Mírou, lesním mužem, který se naopak vždycky o Vánocích nečekaně objevil a přinesl vyřazené knížky z antikvariátu a prasečí nožičky na sulc. Od své premiéry v prosinci 2006 měl vánoční Příběh dědka Všudefouse více než osmdesát repríz. Za láhev pepřovice vyléza dědek Všudefous ze své chalupy i na jaře a v létě.

Je rok 2006, na Šumavě sněží. V městečku Mérida na Yucatánu je 45 stupňů ve stínu. Anička s Madlou mají hlavy obalené mokrými ručníky a chladí si hrdla v propocených pulqueriích popíjejíc kaktusovou vodku. Zničehonic se před nimi jako fata morgana zjevuje krvavý příběh záhadně mizejících štamgastů a krvežíznivé Kantýny. Představení La Kantýna vzniklo téměř o rok později na Kampě v divadle Nablízko, ale mexický úpal si ponechalo. A zatímco tady voněl zlatý déšť, vy ucítíte smyslnou vůni rozkvetlých gardénií...

V roce 2007 do Letadýlka nasedl tajemný pasažér Matija Solce. Zatáhl za záchrannou brzdu a unesl Aničku pryč. Ve slovinské Lublani si podzim pohrával s melancholickými náladami. Matija, Anička, Lucie a Vida si pohrávali s Gogolovým textem Nos. Vznikla z toho hra o dvou babičkách, lásce a mnoha nosech. Představení se hrálo úspěšně ve Slovinsku u nás a částečně v Peru. V roce 2008 si opět podzim pohrával s melancholickou Lublaní. Anička a Matija se rozloučili a každý šel rovnou za nosem. Každý za tím svým.

Vánoce 2008 byly štědré. Pod stromečkem bylo spoustu dárků. Ale ten nejkrásnější se tam nevešel. Radečka spolu se svým čerstvě narozeným synem Martinem přivezli scénu a loutky k nové hře Království. Všechno to bylo tak krásné, až z toho přecházel zrak. Hned nato v únoru měl Michal Ň Jablkoň svůj velký den. Svojí první hereckou premiéru. Byl toho nervózní jako půlpes a litoval, že opustil své klidné medvědí doupě. Nakonec to ale zvládl perfektně a nabídky na herecké role se začaly jenom rojit. Přemlouvali ho dokonce z divadla Na Jezerce do role Diega Rivery po boku půvabné Kláry Issové jako Frídy. To ale Anička zatrhla, takže se Království hraje úspěšně dodnes.

Další představení v roce 2009 Automat slast na sebe od začátku přivolávalo samé katastrofy. Možná to bylo podivným tématem, ze kterého mělo vycházet, a o kterém se přesně nevědělo jaké to je. Zjednodušeně řečeno sexualita. Jak blízko a daleko má člověk ke svému tělu? Používá ho, zdobí ho, stydí se za něj, nenávidí ho. Možná proto se na zkoušení Automatu podíleli samí šílenci, vzájemně se hádali a jeden po druhém odpadávali. Slavnostní zářijová premiéra v Alfredu ve dvoře se nakonec konala pod hlavičkou work in progress. Anička byla šťastná a napůl zhroucená a z Petra se toho času stalo letadýlko. Martin zazářil v roli bílé perverzní ovečky. Někteří diváci byli úplně nadšení, někteří znejištěni. Nyní je Automat u ledu a chystáme obnovenou premiéru na jaro 2011.

Koncem roku 2009 Letadýlko přesídlilo do lázeňského města Brna. Velký podíl na tom mělo krásné domácí prostředí divadla Husa na provázku. Anička si užívala svých pět minut slávy jako činoherní mondéna, měla v šatně svůj vlastní stolek se zrcadlem a už žádné převlékání na veřejných záchodcích! Pohádkový cyklus Teta Husa na neděli vznik ve spolupráci Letadýlka a Husy na provázku. Každž měsíc se brněnské děti mohly těšit na novou pohádku a na nové dobrodružství Tety Husy a její neteřinky Žanetky. Ale Teta Husa byla odchovaná cirkusačka a nejraději vzpomínala na časy, kdy jako kočovná loutkářka putovala od vesnice k městu. Takže si jednoho dne sbalila kufry a nikdo neví kdy a kde se zase objeví. Nechte se překvapit!